Skip directly to content

Občanská sdružení - jejich povaha a přednosti, založení občanského sdružení

on 23. Červenec 2011 - 2:42

Neformální  občanská  INICIATIVA  ZA  SPOLEČENSKOU  ZMĚNU

kontakty: steiger2001@centrum.cz , lukas.neterda@seznam.cz  nebo  petr.kuzvart@ecn.cz

 

Občanská sdružení, jejich povaha a přednosti,

založení občanského sdružení

 

Návodný text pro zájemce z řad občanské veřejnosti se vzory písemností

V Praze dne 12. 7. 2011

 

  1. Proč zakládat občanské sdružení?

 

            Pro praktickou občanskou aktivitu je velmi užitečné být členem občanského sdružení a to proto, že například na rozdíl občana — jednotlivce:

 

1 Občanské sdružení má právo být účastníkem některých správních a jiných řízení, konkrétně:

  1. sdružení, jehož hlavním posláním (což musí být vyjádřeno ve stanovách) je ochrana přírody a krajiny, se mohou účastnit správních řízení, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Nejčastěji se jedná o řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny, řízení podle stavebního zákona a také řízení podle zákona č. 76/2002 o integrované prevenci
  2. sdružení, jejichž hlavním cílem (opět to musí být vyjádřeno ve stanovách) je ochrana životního prostředí, se mohou účastnit správních řízení vedených podle vodního zákona č. 254/2001 Sb.
  3. občanské sdružení se, při splnění určitých podmínek, dále stává účastníkem řízení, týkajících se určitého záměru, navazujících na proces posuzování vlivů tohoto záměru na životní prostředí (EIA) — k tomu blíže viz str. 10 a následující v separátu č. 2.3 — „Účast veřejnosti při územním plánování a při posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)“

2  Občanské sdružení je osvobozeno od některých správních poplatků — v případě, že je založeno k ”poskytování obecně prospěšných činností v  řadě veřejně prospěšných oblastí. Toto osvobození je stanoveno vzákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích:od správních poplatků za výpisy, opisy a kopie z úředních spisů, úřední ověření listin a podpisů (položky č. 3, 4 a 5 sazebníku) jsou osvobozeny nadace, nadační fondy, občanská sdružení, odborové organizace a obecně prospěšné společnosti založené k poskytování obecně prospěšných činností v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany mládeže, ochrany zvířat, sociální péče, zdravotnictví, ochrany života a zdraví osob, kultury, tělovýchovy a sportu, vědy a výzkumu, vzdělávání a výchovy, požární ochrany a ochrany památek.

 

3  Občanské sdružení má šanci získat granty na podporu své činnosti a to jak od soukromých dárců tak třeba i  státních institucí.

 

4  Občanské sdružení může být i podpůrnou strukturou různých neformálních občanských iniciativ a např. může pro ně vést transparentní účet a získávat a spravovat peníze pro jejich činnost. Je právnickou osobou s vlastní subjektivitou a může pružně doplňovat neformální struktury v těch směrech, kde by právě jejich "neformálnost" byla překážkou.

 

 

  1. Zákonná úprava existence občanských sdružení

 

            Existenci a založení občanského sdružení upravuje zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. Tento zákon se nevztahuje na sdružování za účelem provozovat činnost vyhrazenou politickým stranám a hnutím, k výdělečné činnosti a na sdružování v církvích a náboženských společnostech (všechny tyto oblasti jsou upraveny jinými zákony).

 

            Sdružení jsou právnickými osobami. Jejich členy mohou být jak fyzické osoby (lidé — zákon sice výhradně používá slovo “občan”, sdružovat se ale mohou i cizinci — stanoví to Listina základních práv a svobod (čl. 20 a čl. 42), která v tomto smyslu také nepřímo změnila zákon), tak i právnické osoby (stanovy to mohou upravit) s výjimkou obcí (to vylučuje § 48 zákona o obcích a § 20 zákona o hlavním městě Praze).

            Nikdo nesmí být nucen ke vstupu do jakéhokoli sdružení či k podílu na jeho činnosti. Dále nikomu nesmí být občansky na újmu, že využívá (či naopak nevyužívá) práva se sdružovat (§ 3) — tedy “doporučuje-li” zaměstnavatel (často obecní úřad či státní instituce), či dokonce vyžaduje-li, aby se jeho zaměstnanci (mimo pracovní dobu) nepodíleli na činnosti nějakého sdružení, porušuje tím zákon.

            Člen sdružení má právo na soudní ochranu proti nezákonnému nebo stanovám odporujícímu rozhodnutí orgánů sdružení (§ 15).

 

            Ze zákona (§ 4) nejsou dovolena pouze sdružení s nezákonným cílem (popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva jiných, podporovat násilí atd.) nebo která dosahují svých cílů nezákonným způsobem a rovněž sdružení ozbrojená či mající ozbrojené složky (zde jsou pochopitelnou výjimkou ze zákazu sportovní a myslivecká sdružení).

            Sdružení dále nesmějí vykonávat funkci státních orgánů (§ 5), (viz dále poznámku ke stanovám č. 4).

 

            V případě, že sdružení (jeho členové) porušuje některý z výše uvedených zákazů či vyvíjí činnost vyhrazenou politickým stranám, církvím anebo vyvíjí výdělečnou činnost, vyzve je ministerstvo vnitra, aby od takové činnosti upustilo a stanoví mu k tomu lhůtu, v případě neuposlechnutí této výzvy ministerstvo sdružení rozpustí (§ 12). Proti takovému rozhodnutí je možno podat opravný prostředek (to je podobné odvolání) k Nejvyššímu soudu ČR.

 

III.    Jak založit občanské sdružení

 

            Zakládání sdružení je jednoduché a ze strany státu mu nejsou kladeny překážky — v podstatě jediné, čeho je zapotřebí k založení občanského sdružení, je vytvoření přípravného výboru skládajícího se nejméně ze tří lidí (občanů i cizinců, viz výše), z nichž alespoň jeden je starší 18 let, a sepsání stanov. Tento výbor podává návrh na registraci, přílohou návrhu jsou dva stejnopisy navržených stanov. Tyto písemnosti musí obsahovat náležitosti předepsané zákonem.

            Stanovy musí podle zákona obsahovat (viz též vzor č. 1)

— název sdružení,

— sídlo sdružení,

— cíl jeho činnosti,

— orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení,

— ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem,

— zásady hospodaření.

 

            Krom toho, že stanovy musí obsahovat náležitosti uvedené v zákoně, musí být také napsány vnitřně nerozporně (jednotlivá ustanovení nesmějí být navzájem v rozporu) a tak, aby vyhovovaly praktickému fungování sdružení. Nejste-li si v této věci jisti, využijte služeb právníka, který již má se zakládáním sdružení zkušenosti.

 

            V tomto textu uvedený vzor stanov je vytvořen pro sdružení s jednoduchou vnitřní strukturou, lze napsat i jednodušší stanovy a naopak — chcete-li založit sdružení víc organizačně rozvrstvené (místní jednotky, různé formalizované pracovní skupiny atd.) budete potřebovat složitější stanovy — opět je lépe využít rady zkušené osoby.

 

            Při psaní stanov si dobře rozmyslete, jak upravíte přijímání nových členů, způsob rozhodování uvnitř sdružení a formu právního jednání navenek (určení statutárních zástupců — osob jednajících za sdružení).

            Není vhodné, aby každý, kdo podá přihlášku, se automaticky stal členem — v případě, že byste úspěšně bránili stavbě dálnice přes vaši obec, nebylo by nic jednoduššího, než nařídit všem zaměstnancům stavební firmy, aby se stali členy — odpor sdružení by tak byl zcela zlomen. Pravda, mohli byste založit další, nové sdružení, ale to by už nemuselo mít ty samé možnosti (například když by vzniklo až po vydání stavebního povolení, tak by samozřejmě nebylo účastníkem stavebního řízení, na rozdíl od dřívějšího sdružení — ale podat žalobu proti rozhodnutí může jen účastník řízení). Z toho důvodu doporučujeme, aby nový člen musel být schválen například členskou schůzí nebo výborem sdružení. Podobně je vhodné ztížit provedení změn stanovnapříklad jen souhlasí-li s tím 3/5 všech členů.

            Nedoporučujeme složitější úpravu právního jednání, jako je například ”jménem sdružení jedná výbor”, ”jménem sdružení jednají nejméně dva členové výboru” apod. Tím způsobíte, že každý dopis na úřady bude muset být podepsán více osobami najednou, což z ryze praktických, organizačních důvodů může činit potíže. V případě, že sami časem na nutnost dvou (či více) podpisů pozapomenete, budou pak všechny úkony učiněné (tj. podepsané) jednou osobou právně zpochybnitelné (a například ztratíte postavení účastníka řízení).

            S ohledem na právní úroveň českého úřednictva doporučujeme zařadit i ustanovení o udělování plné moci jménem sdružení, a to přesto, že tato věc je upravena zákonem zcela jednoznačně — již jsme se setkali s nesmyslnou argumentací, že sdružení nemůže dát nějaké osobě plnou moc k jednání, neboť to nemá napsáno ve svých stanovách (viz vzor č. 4).

            Občanské sdružení vzniká registrací. Návrh registrace se podává Ministerstvu vnitra české republiky (civilně-správnímu úseku, adresa viz vzor č. 2). Má-li návrh vady, ministerstvo na to do pěti dnů upozorní přípravný výbor, jinak zahájí řízení.

            Pokud ministerstvo nezjistí důvod k odmítnutí registrace (§ 8), provede do 10 dnů od zahájení řízení registraci a v této lhůtě zašle zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace, kterým je den odeslání. Jinak ministerstvo do 10 dnů odmítne registraci. Proti rozhodnutí o odmítnutí se lze odvolat k Nejvyššímu soudu.

            Pokud nebylo ve lhůtě 40 dnů od zahájení řízení (tj. od doručení bezvadného návrhu) doručeno zmocněnci rozhodnutí ministerstva o odmítnutí registrace, vzniká sdružení i bez výslovné registrace.

 

            Nepočítejte s tím, že vaše sdružení zaregistrují na počkání. Připravte se na to, že úředníci budou ve stanovách šťourat — nebude se jim třeba líbit nějaké vyjádření a budou chtít, abyste je přepisovali a to přesto, že stanovy jsou v souladu se zákonem. K tomu však nemají oprávnění — jestliže nejsou stanovy takové, že by registrace sdružení měla být odmítnuta, nemají úředníci žádnou pravomoc chtít, abyste stanovy nějak měnili.

 

            Návrh na registraci musí podle zákona obsahovat (viz též vzor č. 2)

— podpisy členů přípravného výboru,

— jména, příjmení, data narození a bydliště těchto osob,

— označení toho člena výboru, který je určen jako zmocněnec pro jednání jménem výboru,

— text stanov v příloze - a to ve dvou vyhotoveních.

 

            Dříve bylo potřeba ještě oznámit vznik sdružení Českému statistickému úřadu a požádat o přidělení identifikačního čísla (používá se zkratka IČ), v současnosti vznik sdružení oznamuje přímo ministerstvo vnitra po provedení registrace a na výtisku stanov, který dostanete nazpět, je spolu s vyznačením registrace uvedeno i přidělené IČ.

 

            Po provedení registrace by měl přípravný výbor svolat ustavující členskou schůzi, na které by mělo proběhnout vytvoření (volba) orgánů podle stanov. Až do jejich vytvoření jedná jménem sdružení přípravný výbor, pokud stanovy neurčují něco jiného (§ 6).

            Na ustavující členské schůzi by mělo být konstatováno, kdo je v souladu se stanovami zakládajícím členem (vložte to do zápisu), popřípadě můžete přijmout další členy a teprve poté by mělo dojít k volbě orgánů sdružení. Jestliže předsedu volí jiný orgán sdružení než členská schůze (např. výbor), je vhodné, aby tuto volbu provedl okamžitě.

            O takové zakládající členské schůzi je potřeba vést pečlivý zápis obsahující podepsanou prezenční listinu (k tomu jak, viz část V. tohoto separátu). Jestliže proběhne i schůze jiného orgánu sdružení (výboru),  pak je potřeba pořídit zápis i z tohoto jednání — tyto zápisy mohou být fyzicky na jednom papíře (viz vzor č. 3).

 

            Bude-li mít sdružení nějaký majetek, musí vést účetnictví. Účtovat lze jak jednoduše, tak i podvojně, přechod z jednoho na druhý způsob je možný jen ke konci účetního období, tj. ke konci roku. Tyto věci je dobré konzultovat s účetním, který má zkušenosti s hospodařením a účtováním neziskových subjektů.

 

            Aby mělo sdružení majetek, musí mít nějaké příjmy — k nim se váže povinnost podat daňové přiznání. Finanční úřady požadují, aby se sdružení registrovalo u finančního úřadu jako plátce daně (podle zákona č. 337/1992 o správě daní a poplatků). Občanské sdružení nesmějí podnikat a zpravidla nevytvářejí žádný zdanitelný příjem. V takovém případě místo každoročního daňového přiznání může ve smyslu platných předpisů zasílat pouze dopis, v němž oznámí, že nemělo v uplynulém roce žádné zdanitelné příjmy (viz vzor č.4). I tyto věci je účelné konzultovat s odborníkem.

 

IV.    Jak provést změnu stanov existujícího občanského sdružení

 

            Změnu stanov musí schválit ten orgán, který je k tomu podle stanov oprávněn (obvykle členská schůze), není-li tato otázka v platných stanovách upravena, lze dovodit, že je změnu stanov schválit nejvyšší orgán sdružení. O tom musí být proveden řádný zápis.

            Dojde-li ke změně stanov, je sdružení povinno tuto skutečnost oznámit Ministerstvu vnitra do 15 dnů od schválení změny a zároveň mu zaslat ve dvojím vyhotovení text změny (§ 11). Jestliže touto změnou se z vašeho sdružení nestane sdružení, které by ani nemohlo být registrováno, zašle vám ministerstvo do 10 dnů oznámení, že bere změnu na vědomí. Jinak vás ministerstvo upozorní na závady stanov — sdružení má ze zákona 60 denní lhůtu na odstranění vytčených závad a povinnost vyrozumět o tom ministerstvo do dalších 10 dnů. Neodstraní-li sdružení závady, ministerstvo jej rozpustí. Proti takovému rozhodnutí je možno podat opravný prostředek k Nejvyššímu soudu ČR.

 

            Doporučujeme, abyste ministerstvu zaslali zápis z dotyčné schůze a vedle textu změny i kompletní stanovy v nově schváleném znění ve dvou vyhotoveních a požádali o vyznačení registrace - vzetí na vědomí tyto nové a úplné stanovy. V  případě, že po vás budou úředníci požadovat prokázání existence sdružení a toho, že stanovy vašeho sdružení splňují nějaké podmínky (pro účast v řízení atd.). Je mnohem jednodušší jim předložit platné stanovy jako celek a ne stanovy spolu s několikerými změnami, na nichž je označeno, že je ministerstvo vzalo na vědomí - takovou složitost by nemuseli někteří úředníci pochopit.

 

 

V.      Udržování řádně ustanovených orgánů občanského sdružení

 

            Velmi důrazně doporučujeme, abyste pravidelně v intervalu podle stanov vašeho sdružení konali členské schůze, obzvláště má-li být na nich zvolen výbor či jiný orgán oprávněný jednat jménem sdružení. Například má-li výbor jednoroční funkční období, musí být jednou za rok zvolen — po uplynutí funkčního období není oprávněn jednat a všechny úkony, které učiní, jsou vadné — pak snadno zmeškáte například podat včas odvolání…)

            O takové schůzi je potřeba vést pečlivý zápis, jehož součástí či přílohou musí být podepsaná prezenční listina (viz vzor č. 3). Zápis musí obsahovat: označení jednání, ze kterého je pořízen; datum; hlavní body, o kterých se jednalo a doslovně/jednoznačně napsaný text bodů, o kterých se rozhodovalo spolu s označením, jestli tyto body byly schváleny či ne, popřípadě záznam o hlasování o těchto bodech (pro/proti/zdrželi se/minimum hlasů potřebných pro schválení). Jestliže zároveň proběhne i schůze jiného orgánu sdružení (např. výboru), pak je potřeba pořídit zápis i z tohoto jednání — tyto zápisy mohou být fyzicky na jednom papíře.

            Tyto zápisy pak okopírujte a nechte úředně ověřit (na obecním úřadě provedou ověření zdarma, jedná-li se o sdružení splňující podmínky osvobození podle zákona o správních poplatcích). Takový zápis je jasným a jednoznačným dokladem o tom, že řádně proběhla členská schůze, kdo byl zvolen do orgánů sdružení, koho a čím pověřily tyto orgány a kdo je tedy oprávněn jednat za sdružení. Jde o nesmírně důležitou věc. Pokud voleným orgánům skončí jejich funkční období a nejsou volbou obnoveny, můžete se dočkat zpochybňování oprávnění jednat za sdružení.

 

            Je vhodné, aby ten, kdo je oprávněn jednat navenek jménem sdružení, udělil plné moci k zastupování sdružení těm osobám, na kterých se schůze dohodne. Plná moc musí být písemná (viz vzor č. 5). Její originál si zástupce rovněž může nechat nakopírovat a kopie úředně ověřit (opět u obecního úřadu), aby měl více exemplářů a mohl je například nechat zakládat do správních či soudních spisů.

 

            Pečlivost v těchto v dokladech se velmi vyplatí. Nedbalost a nedůslednost může mít v budoucnu zhoubné následky — můžete prohrát celý spor jen proto, že nebudete schopni prokázat, že určitá osoba, která v daném sporu učinila nějaký důležitý úkon, byla vůbec oprávněna za sdružení jednat a onen úkon učinit.

VI.    Vzory písemností

Vzor č. 1 - jde o environmentalisticky zaměřené sdružení  - pouze pro příklad

 

STANOVY

občanského sdružení

”Ochránci”

čl. I

Název a sídlo, působnost a charakter sdružení

 

1)         Název sdružení je: ”Ochránci” (dále jen ”sdružení”);

 

2)         Sídlem sdružení je ………………  adresa:………………………… (viz poznámku 1)

 

3)         Sdružení působí na celém území České republiky, sdružení se nečlení na organizační jednotky. Celé sdružení je místně příslušnou organizační jednotkou; (viz poznámku 2)

 

4)         Charakter sdružení — bčanské sdružení je založené podle zákona č. 83/1990 Sb. (stačí) v němž se sdružují zastánci a ochránci životního prostředí:

            k poskytování obecně prospěšných činností v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany památek a kulturních hodnot a k dalším aktivitám ve smyslu občanské společnosti… v němž se sdružili zastánci ochrany přírody, zejména z řad přírodovědců, architektů, památkářů… (má-li být profesní)

            k ochraně přírody na území… a rozvoji občanské společnosti v této oblasti (a mnoho dalších variant).

 

čl. II

Cíle činnosti

            Cíle sdružení jsou: (viz poznámku 3 a 4)

— ochrana přírody a krajiny, což je hlavním posláním sdružení; (to pro možnost účasti v řízeních podle zákona o ochraně přírody a krajiny)

— ochrana životního prostředí (to pro možnost účasti v řízeních podle zákona o vodách)

— ochrana veřejného zdraví, zejména v urbanizovaných oblastech;

— tvorba prostředí bezpečného z hlediska dopravy, především pěší a cyklistické;

— ochrana památek, kulturních hodnot a krajinného rázu urbanizované i neurbanizované krajiny;

— ochrana zeleně v obci…

— péče o území…

— … (podle potřeby)

čl. III

(Náplň a) Formy činnosti

1)         Náplň činnosti (musí odpovídat cílům sdružení).

 

2)         Hlavním formou dosahování cílů sdružení je poskytování obecně prospěšných činností v oblastech ochrany životního prostředí (tuto formuli je vhodné uvést z důvodu osvobození od některých správních poplatků — viz poznámku 5)), zejména:

— praktická činnost členů ve spolupráci s orgány ochrany životního prostředí;

— kooperace s jinými sdruženími majícími za svůj hlavní cíl…

— poskytování servisních služeb, pomoci a poradenství;

— soustřeďování a poskytování informací (uvnitř sdružení i vně);

— organizování občanských kampaní a petičních akcí v souladu s cíli sdružení;

— účast při jednáních a řízeních s volenými i správními orgány;

— osvětová činnost.

 

3)         Další formy a konkretizaci činnosti stanoví členská schůze.

 

čl. IV

Členství ve sdružení

1)         Členem sdružení může být fyzická osoba (starší 15/18 let) (nebo fyzická i právnická osoba)

 

2)         Přihlášku ke členství přijímá členská schůze/ výbor sdružení…. Pro přijetí člena je potřeba souhlas 2/3 (4/5) členů sdružení/ prostý souhlas členské schůze/ výboru… (nedoporučujeme nestanovit žádnou podmínku — snadno se usadí kukačky, bude-li sdružení nějak ”zajímavé”)

 

3)         Zakládajícím členem sdružení je fyzická osoba, která se účastní činnosti přípravného výboru a proti jejímuž členství nebyly vzneseny odůvodněné námitky ze strany ostatních osob účastnících se činnosti přípravného výboru.

 

4)         Členství zaniká

— doručením písemného oznámení člena o vystoupení výboru sdružení;

— rozhodnutím členské schůze o vyloučení;

— nezaplacením členských příspěvků ve dvou po sobě následujících letech;

— úmrtí, zánikem právnické osoby — člena sdružení, zánikem sdružení (to vyplývá ze zákona… netřeba opisovat).

 

5)         Člen má právo

— účastnit se činnosti sdružení a jeho orgánů a být o této činnosti informován;

— účastnit se členské schůze, volit orgány sdružení a být do nich volen;

— předkládat návrhy, podněty a připomínky k činnosti sdružení;

— podílet se na stanovování cílů a forem činnosti sdružení;

— ……

 

6)         Člen má povinnost

— dodržovat tyto stanovy, a jednat v souladu s cíly sdružení; (svou činností naplňovat cíle sdružení)…

— platit členské příspěvky.

 

7)         Z členství nevyplývá povinnost platit zápisné ani členské příspěvky (to však nemusí být psáno) /Členské příspěvky jsou stanoveny ve výši xx, –Kč/. Výši členských příspěvků stanoví členská schůze/ výbor sdružení. (vyberte si, co se líbí).

 

čl. V

Orgány sdružení

            Orgány sdružení jsou:

— členská schůze

— výbor a předseda sdružení

— revizor sdružení

— kancelář sdružení (pro ”profesionální” sdružení…)

čl. VI

Členská schůze

1)         Členská schůze je nejvyšším orgánem sdružení; schází se nejméně jednou (dvakrát…) ročně;

 

2)         Členskou schůzi svolává výbor sdružení. Členská schůze je usnášeníschopná, je-li přítomna alespoň polovina členů sdružení; nesejde-li se usnášeníschopná členská schůze, svolá výbor sdružení nejpozději do jednoho měsíce (ale ne dříve než za 5 dnů…) náhradní členskou schůzi, tato je usnášeníschopná bez ohledu na počet přítomných členů. Členská schůze přijímá rozhodnutí hlasováním; pro přijetí rozhodnutí je potřeba souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů, pokud tyto stanovy neurčí jinak.

 

3)         Členskou schůzi svolá výbor sdružení také, požádá-li o to (písemně) 1/3 (1/4) (1/10) členů sdružení a to ve lhůtě do jednoho měsíce, není-li v žádosti uvedena lhůta pozdější.

 

4)         Členská schůze

— schvaluje stanovy sdružení a jejich změny, rozhoduje o zániku sdružení; pro přijetí těchto rozhodnutí je potřeba 2/3 většiny všech členů sdružení

— volí výbor sdružení a revizora

— schvaluje rozpočet, zprávu o činnosti, zprávu o hospodaření za minulé období a revizní zprávu;

— přijímá nové členy (je-li tím členství podmíněno) a rozhoduje o vyloučení člena;

— určuje formy a konkretizaci činnosti pro další období;

— stanovuje výši zápisného a členských příspěvků;

 

čl. VII

Výbor a předseda sdružení,

jednání jménem sdružení

1)         Výbor sdružení je tříčlenný (tří až pětičlenný; 7,…), jeho funkčním obdobím je jeden rok. Ze svého středu volí předsedu sdružení (ten může být volen i přímo členskou schůzí) xa pokladníkax. Činnost výboru sdružení řídí předseda sdružení, jeho hlas rozhoduje v případě rovnosti hlasů (to pro výbor o sudém počtu přítomných/všech členů).

 

2)         Výbor sdružení řídí sdružení v období mezi členskými schůzemi. Schůze výboru sdružení je volně přístupná členům sdružení. Výbor sdružení

— na nejbližší schůzi projedná věc, požádá-li o to člen sdružení;

— připravuje zprávu o činnosti za minulé období, návrh rozpočtu na další období, případné změny stanov, návrh cílů další činnosti…

 

3)         Předseda sdružení je statutárním orgánem sdružení; jménem sdružení dále jednají předsedou /výborem písemně pověření členové sdružení. Tyto osoby jednají jménem sdružení samostatně. (V hospodářských věcech jedná jménem sdružení samostatně také pokladník sdružení). (opět záleží na vás, jak toto upravíte — doporučujeme však jednoduchou úpravu) Osoby oprávněné jednat jménem sdružení mohou udělit plnou moc k zastupování další osobě (viz poznámku č. 6).

čl. VIII

Revizor sdružení

1)         Kontroluje činnost sdružení, především jeho hospodaření a plnění rozhodnutí členské schůze; jeho funkčním obdobím je jeden rok;

 

2)         Připravuje revizní zprávy a posudek návrhu výroční zprávu; tyto předkládá členské schůzi.

                                                                       čl. IX

Zásady hospodaření

1)         Sdružení je neziskovou organizací. Případné příjmy budou tvořit dary, dotace a granty a budou používány na činnost sdružení. Dalšími příjmy mohou být příjmy z činnosti, která je v souladu s cíli sdružení (publikování, nějaké služby…) Sdružení může uzavřít smlouvu o spolupráci s právnickou osobou pro finanční zajištění svých aktivit.

 

2)         Výdaje sdružení jsou zaměřeny na uskutečňování cílů sdružení v souladu s formami činností podle těchto stanov a rozpočtem sdružení.

čl. X

Okolnosti zániku sdružení

            V případě zániku bude případný zbylý majetek po likvidaci předán na základě rozhodnutí členské schůze neziskové právnické osobě, jejíž cíle jsou blízké cílům sdružení.

Poznámky ke vzoru stanov:

 

1) V poslední době požaduje ministerstvo přesnou adresu sídla sdružení.

 

2) Jde o případy podle § 70 odstavce 2 a 3 zákona č. 114/1992 Sb., kde jsou někdy nedostatky zákonné formulace zneužívány k účelovým výkladům v neprospěch zejména malých sdružení, jež se dále nečlení na organizační složky s právní subjektivitou.

 

3) Budete-li chtít, aby se sdružení mohlo účastnit správních řízení, musí mít v části stanov definujících jeho cíle

— jako hlavní poslání ochranu přírody a krajiny — pro správní řízení, jež se mohou dotýkat ochrany přírody a krajiny (viz § 70 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny).

— jako cíl ochranu životního prostředí — pro správních řízení vedených podle vodního zákona č. 254/2001 Sb. (viz § 115). 

 

4) Ustanovení, podle kterého sdružení nesmějí vykonávat funkci státních orgánů, je úředníky ministerstva vnitra vykládáno tak, že sdružení nemůže mít ve svých stanovách jako svůj cíl napsáno ”…chránit životní prostředí…” (neboť to je prý výlučná funkce státních orgánů), ale jen ”…ochrana životního prostředí…” — jedná se o absurdní výklad, nemáte-li však chuť hádat se o jedno slovo, vyhovte jejich hlouposti.

 

5) Jde o formulaci, která opravňuje ve smyslu  zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích k osvobození od správních poplatků za vydání kopií z úředních spisů, ověřování listin a podpisů.

 

6) Již jsme se setkali s naprosto nesmyslným tvrzením, že osoba oprávněná jednat jménem sdružení nemůže udělit plnou moc, neboť to není napsáno ve stanovách (tuto množnost přitom upravuje občanský zákoník v hlavě třetí, § 22 až § 33a, a proto to vůbec nemusí být ve stanovách napsáno). Také jsme se setkali i s tvrzením, že plnou moc může dát jen ta osoba, o které to je ve stanovách napsáno (např. předseda). Proto doporučujeme co nejobecnější formulaci — “plnou moc mohou dát všichni, kteří jsou oprávnění jednat jménem sdružení”.

 

Vzor č. 2

 

Ministerstvu vnitra

nám. Hrdinů č. 1634/3

140 21  Praha 4

V Praze 22. 2. 2010

 

věc:     N á v r h  na registraci občanského sdružení ”Ochránci”

 

 

            Podle § 6 zákona o sdružování občanů navrhujeme, abyste zaregistrovali sdružení ”Ochránci”. V příloze vám zasíláme stanovy ve dvojím vyhotovení.

 

 

            Jednat jménem přípravného výboru je oprávněn Pavol Zelenka, korespondenci zasílejte prosím na adresu: ………………………………………

 

            Přípravný výbor:

 

            jméno:               datum narození                  bydliště                                       podpis

 

Jitka Nových               .r.č.: xxxxxx/yyyy              Dlouhá 11, Praha 1

 

Martina Vostrá           .r.č.: xxxxxx/yyyy               Široká 13, Brno 1

 

Pavol Zelenka              r.č.: xxxxx/yyyyy              Bystrozrakých 8, 

                                                                              Horní Kotěhůlky

vzor č. 3

Ochránci

občanské sdružení se sídlem ………………………………………

 

Z á p i s  ze členské schůze sdružení konané dne 20. 2. 2010

přítomni:         ……………………………………………………………………

omluveni         ……………………………………………………………………

nepřítomni      ……………………………………………………………………

 

hosté               ……………………………………………………………………

 

(stačí, když budou přítomní členové /a hosté/ jmenovitě zapsáni jen na prezenční listině, zde mohou být jen počty, aby bylo zřejmé, jestli byla členská schůze usnášeníschopná či nikoli)

 

členská schůze tedy je/není v souladu s čl. VI. stanov usnášeníschopná

 

1) Na schůzi byl zvolen nový výbor sdružení ve složení …………………, …………………, ……………………

Pro hlasovalo x členů, proti y, zdrželo se z členů.

 

2) Na schůzi byly dále navrženy a všemi členy sdružení odsouhlaseny následující změny stanov sdružení:

 

v čl. 2 odst. 1 stanov sdružení

se vloží za slova “zastánci ochrany přírody a krajiny” slova “, životního prostředí”

 

3) Dále byly projednány tyto věci (další už nemusí být v zápisu, který ukazujete úředníkům — jim musí stačit zkrácený zápis — snad bude lépe ho přímo nazvat ”výpis ze zápisu členské schůze…”, hlavně musí být řádně podepsán a doložen kopií prezenční listiny)

 

zapsal:…………………………                               ověřil:  …………………………

Příloha:           Presenční listina ze dne 23. 12. 2009

vzor č. 4

                                                                                               D O P O R U Č E N Ě + e-mailem

                                                                                              Finančnímu úřadu pro Prahu 1                                                                                             Štěpánská č. 619/28                                                                                                              110 00   P r a h a    1

 

                                                                                              e-mail:                                                                                                                                  podatelna@pr1.pm.ds.mfcr.cz

 

                                                                                                          V Praze dne 31. 3.  2011

 

Věc:  S D Ě L E N Í  

 

            Naše nezisková organizace - občanské sdružení - vznikla v březnu 2010 a za uplynulý kalendářní rok. měla  pouze výnosy z bankovního úroku na běžném účtu ve zcela zanedbatelné výši, dále, výnosy v rámci své běžné činnosti, tedy pouze členské příspěvky a dary.

 

            Na základě § 38m odst. 7 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb.,  v platném znění tedy nepodává přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2009.

 

 

                                   S pozdravem 

                                                                                                                                                                                                                                           …..………………..

                                                                                                       předseda

 

vzor č. 5

P L N Á    M O C

 

            Tímto zplnomocňuji jako předseda občanského sdružení Ochránci se sídlem v ................................. IČ: ........................ paní …………………………………………   nar. dne ............................... bytem v …………………………………, aby zastupovala toto občanské sdružení ve (všech) správních řízeních (týkajících se stavby/území/zásahů do zeleně atd. - zcela záleží na vaší vůli, co si vyberete).

                (V případě, že chcete, aby osoba zmocněná touto plnou mocí, tj. zmocněnec, mohla udělit plnou moc ještě další osobě, musíte to výslovně uvést v této plné moci: Zmocněnec je oprávněn udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho jednala ve stejném nebo užším - specifikovat rozsahu).

 

            Toto zplnomocnění zahrnuje konání všech úkonů spojených s účastenstvím v řízení (nebo následujících úkonů + konkrétní výčet úkonů, ke kterým dáváte plnou moc to v případě, že chcete plnou moc omezit jen na některé úkony, plná moc může být udělena například i k provedení jednoho konkrétního úkonu) v těchto věcech (v této věci); zejména nahlížení do spisu, podávání připomínek a návrhů k předmětu řízení a způsobu vedení řízení, činění procesních úkonů včetně odvolání, jiných správních podání nebo správních žalob, doručování a přijímání písemností atd.

 

            Tato plná moc je platná do 31. 12. 2011 (alt.: není časově omezena)

 

V Praze dne 7. 7. 2011                                                         ………………………

                                                                                              předseda sdružení

 

anebo — záleží na tom, jak máte ve stanovách upraveno jednání jménem sdružení, tj. podepsat se musí statutární orgán (skládající se z jednoho či více lidí)

 

          ………………………           ………………………           ………………………

            člen výboru sdružení              člen výboru sdružení              člen výboru sdružení

_____________________________________________________________________

Tento text vznikl na základě podkladů sestavených členy Ateliéru pro životní prostředí, o.s.  Je určen ke svobodnému šíření mezi obyvateli České republiky. Při šíření a citování je nutno uvést takto jeho zdroj:

Iniciativa za společenskou změnu, Praha, červenec 2011

Komentáře

Není pravda, že občanské sdružení nesmí podnikat - jako právnická osoba a nositel právní subjektivity si může zažádat o živnostenské oprávnění, na jehož základě může vytvářet zisk. Ten pouze musí využít k účelům, ke kterým bylo založeno a nesmí jej rozdělit mezi své členy.

Občanské sdružení není podnikatelským subjektem, tedy jeho smyslem není vytvářet zisk. Máte ale pravdu v tom, že může podnikat v rámci své "vedlejší činnosti" s tím však, že dosažený zisk musí být využit pouze pro splnění cílů občanského sdružení.

Více k tomu zde

co kdyz O.S. ma jen VV 3 lide a zadne cleny uz NECHCE prijmou

To trosku zavani nekalosti mozna?

poradite postup prosim?

Nic nebrání tomu, aby o.s. mělo jen tři členy, kteří jsou současně členy výboru. Zda je v tom "nekalost" či není, poznáte nejlépe podle aktivit onoho o.s.

díky :)

Není zač.

Vložit komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.