Skip directly to content

Petice – jak uspořádat petiční akci

on 14. Červenec 2011 - 1:33

Každý z nás má právo se obracet na státní orgány s peticemi v záležitostech, jež patří do působnosti těchto orgánů. Peticí se lze v zásadě domáhat čehokoliv, nesmí se jí však zasahovat do nezávislosti soudu a nesmí se jí vyzývat k porušování ústavy a zákonů. Ačkoli je petiční právo nedílnou součástí demokratického státního zřízení, není dobré význam petice přeceňovat. Podávání petic upravuje zákon č. 85/1990 Sb. o právu petičním.

Ze zkušeností vyplývá, že, přestože je to správním orgánům v zákoně uloženo (viz dále), úřad na petici často ani neodpoví, popř. velmi neurčitě a vyhýbavě. Úsilí, které bývá na petici vynaloženo, je obvykle v nepoměru k hubeným výsledkům, které přináší.

Petice se doporučuje využít pouze podpůrně k jiným způsobům řešení daných problémů a vzhledem k času a energii, které sbírání podpisů pod petici vyžaduje, je dobré pečlivě zvážit, zda je v daném případě v silách toho, kdo petici zamýšlí, nasbírat tolik podpisů, aby petice měla určitou (politickou) váhu. Nelze však spoléhat na to, že by se daný problém vyřešil pouze peticí.

Hlavní zásady při organizování petiční akce

  • Petice musí být písemná. Petici může sepsat jednotlivec nebo s jinými vytvořit petiční výbor (ten však není právnickou osobou). Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány.

     

  • Na petici musí být uvedeno:
    • text petice
    • jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil nebo jména, příjmení a bydliště všech členů výboru
    • jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru zastupovat
    • adresát petice (správní orgán) a datum.

     

  • Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena, a dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru zastupovat.

     

  • Každá osoba, která petici podepíše, musí uvést: jméno a příjmení a bydliště. Nemusí tedy uvádět rodné číslo. Petici může podepsat i cizinec. (Listina základních práv a svobod (čl. 18) stanoví, že petiční právo má každý, tedy i cizinec. Pokud nemůže uvést trvalý pobyt, uvede adresu faktického pobytu.)
    (Poznámka: Datum narození každého podepsaného je ovšem potřeba, sbíráte-li podpisy občanů pro uspořádání místního referenda, rodné číslo je potřeba sbíráte-li podpisy pro založení politické strany.)

     

  • Organizátoři petice mohou k podpisu petice vyzývat všemi způsoby, které neodporují zákonu.

     

  • Petice a podpisové archy mohou být vystaveny též na místech přístupných veřejnosti, k tomu nepotřebujete povolení státního orgánu (pro zábor veřejného prostranství apod.) ani to nemusíte oznamovat (jako u veřejného shromáždění). Při shromažďování podpisů však nesmí dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku.

     

  • Orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout; nepatří-li věc do jeho působnosti, je povinen petici do 5 dnů postoupit příslušnému orgánu a uvědomit o tom toho, kdo ji podal.

     

  • Orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět iniciátorům petice. Odpověď má obsahovat stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.

     

  • Proti odpovědi úřadu nebo jeho nečinnosti se nelze v zásadě bránit žádnými účinnými právními prostředky, můžete ale podat stížnost, vystoupit na jednání zastupitelstva, věc medializovat apod.

     

  • Rada obce a kraje má podle zákona o obcích a zákona o krajích může stanovit vlastní pravidla pro přijímání a vyřizování petic a také stížností. Tato pravidla vám mohou pomoci při „vymáhání“ odpovědi od úřadu vaší samosprávy.

Petice a ochrana osobních údajů

Vzhledem k tomu, že při výkonu práva petičního je zacházeno s osobními údaji (jméno a příjmení a adresa signatářů petice), je nutno v souvislosti s peticemi upozornit na vztah zákona o právu petičním a zákona č 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů.

Organizátor petice je povinen shromažďovat a zpracovávat pouze osobní údaje odpovídající stanovenému účelu a uchovávat je pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování. Získané údaje nesmí předávat jiným osobám a subjektům než správnímu orgánu, jemuž je petice určena.

Signatáři však nemusí dávat souhlas se zpracováním a není je třeba informovat ve smyslu § 11 zákona č. 101/2000 Sb. ani není třeba zpracování osobních údajů (shromažďování podpisů pod petici, předávání petičních archů apod.) oznamovat Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Zákon o ochraně osobních údajů však nezavazuje pouze toho, kdo petici podává, ale i úřad, jemuž byla předána. Ten např. nesmí osobní údaje signatářů bez jejich souhlasu předat třetí osobě.

Petice na internetu

V současné době se petiční akce začínají čím dál častěji objevovat i na internetu.

Internetová prezentace může napomoci propagaci petice a tedy získání většího počtu signatářů, podpisy získané přes internet však mají pouze symbolickou platnost, neboť zákon zatím možnost podpisu petice přes internet nezná.

Internetovou stránku s právě probíhajícími petičními akcemi v ČR udržuje Econnect v rámci svého zpravodajského portálu. Zároveň nabízí formulář pro vytvoření petice na internetu. Vše najdete na adrese petice.ecn.cz.

Zdroj: obcan.ecn.cz/index.shtml?w=u&x=130356 

Komentáře

Postupuje se následovně:

§ 142

Petice

(1) Petice adresované Senátu, jeho orgánům a funkcionářům se doručí výboru, kterému přísluší vyřizování peticí. Ten posoudí, zda podání splňuje náležitosti stanovené zvláštním zákonem.48) Nepřísluší-li vyřízení petice výboru podle věty prvé, postoupí tento výbor její stejnopis orgánu Senátu, kterému vyřízení petice věcně náleží.

(2) Věcně příslušný orgán Senátu rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje členy petičního výboru,49) a zda o obsahu petice uvědomí příslušného člena vlády, popřípadě vedoucího jiného správního úřadu nebo představitele územní samosprávy.

(3) Po provedeném šetření věcně příslušný orgán Senátu vyrozumí toho, kdo petici podal. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsobu jejího vyřízení. Stejnopis odpovědi předá výboru, kterému přísluší vyřizování peticí.

(4) O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá výbor uvedený v odstavci 1 větě prvé Senátu zprávy. Ve zprávě zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak, kdy a kým byly projednány a vyřízeny. Nestanoví-li Senát jinak, předloží tento výbor takovou zprávu nejpozději do 15. února za předchozí kalendářní rok.

(5) Zprávu o obsahu a způsobu vyřizování, popřípadě vyřízení peticí si může Senát vyžádat od výboru uvedeného v odstavci 1 větě prvé kdykoli.
------------------------------------------------------------------
48) Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním.
49) § 3 zákona č. 85/1990 Sb.

§ 142a

(1) Je-li petice podepsána nejméně 10 000 osobami, zařadí se po provedeném šetření věcně příslušného orgánu Senátu její projednání na pořad nejbližší schůze Senátu.

(2) Ten, kdo zastupuje členy petičního výboru, má přístup do jednacího sálu a právo vystoupit v rozpravě k projednávané petici.

(3) Petice je podle povahy věci vyřízena Senátem nebo věcně příslušným orgánem Senátu po jejím projednání Senátem.

Zdroj: www.senat.cz/informace/zadosti/zak107.php?ke_dni=15.07.2011&O=8

Nedemokratická snaha o omezení petičního práva bývá často převlečena za spor o umístnění či podobu petičního stánku.  Pokud ale stánek neomezuje provoz a neruší veřejný pořádek,nemají takové námitky opodstatnění.

Názorným příkladem takového sporu byl nedávný zásah policie u petiční akce „Pohřbu iluzí o demokracii“ na Staroměstském náměstí 16. 11. 2011 (záznam celého zásahu: http://www.youtube.com/watch?v=vSxYn3_sBIQ&feature=player_embedded), který dokonce vyústil ve správní řízení, ve kterém hrozí organizátorům pokuta až půl miliónu korun, odůvodněná neoprávněným záborem veřejného prostranství. Viz oznámení o zahájení řízení:

http://www.nwoo.org/obrazky/pozvanka_17_11_1.jpg

Zákonem je ale stanoveno, že takový zábor není zapotřebí. Proto byla při právním výkladu zastupitelstva městské části Praha 1 uplatněna snaha o umělé a nelogické oddělení podpisového stánku několika organizací a její „dekorace“, což byla v tomto případě rakev.

 Případů pokusů o ohýbání petičního práva v tomto smyslu je ale mnohem víc. Např. v únoru roku 2009 byla policejně přerušena petiční akce iniciativy Ne základnám, která na jihlavském náměstí sbírala podpisy za referendum o americkém radaru. Falešným argumentem byl opět „neoprávněný“ zábor (aktivisté popsali celý zásah zde: http://www.nezakladnam.cz/cs/1452_zastupitel-ods-poslal-policii-na-peticni-stanek ). V listopadu stejného roku (2009) se s podobnou zvůlí úřadů setkali členové sdružení Arnika. Při sbírání podpisů pro ochranu zeleně byli donuceni městskou policií vyklidit petiční stánek (popis celé události a právní názor sdružení Arnika : http://arnika.org/magistrat-zavolal-policii-na-peticni-stanek-arnika-podava-zalobu-proti-omezovani-demokracie )

Vložit komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.